Zaznamenala jsem, že hlavní město Katalánska se poslední dobou potýká s natolik intenzivním náporem návštěvníků, až to některým místním rezidentům vadí. Dokonce proti masovému turismu protestují. Umím si představit každodenní utrpení starousedlíků, kteří jsou kvůli popularitě svého domova konfrontováni s nemalým množstvím souvisejících nepříjemností.
Obdobnou situaci řeší v mnoha oblíbených lokalitách, které se z místa pro život proměnily v zábavní atrakci. Namátkou třeba centrum Prahy. Na druhou stranu jejich sousedé a známí z příjmů plynoucích z cestovního ruchu profitují a nebylo by pro ně lehké, kdyby davy do Barcelony proudit přestaly a jejich výdělky znatelně poklesly.
zapomenutý pejsánek na barcelonském letišti, moudra a lákadla ulic
Je to komplikovaná situace, s celosvětovým rozmachem svobodného cestování a jeho dostupností je neodmyslitelně spjato, že v některých mimořádně favorizovaných destinacích, bude lidí hodně. Spousta.
Barcelona je nyní městem pro extroverty. Barevná, zábavná, pulzující životem. Nebylo to tak ale vždy, narozdíl od tradičních turistických center, jako je Paříž nebo Řím, kam putovaly zástupy zvědavých jedinců po staletí a jejich rezidenti po generace žili s vědomím, že k nim pořád někdo jezdí, vzestup obliby katalánské metropole se datuje na počátek devadesátek. Tehdejší olympijské hry Barcelonu zásadně proměnily. Její infrastruktura byla citelně přebudována a celá oblast získala celosvětový věhlas.
Katalánci stvořili bod zájmu natolik žádoucí, že ho chce spatřit (skoro) každý. Lákají na Gaudího a vysoký počet památek zapsaných na seznamu UNESCO, vytvořili pěkné městské pláže, otevřeli a propagovali řadu skvělých restaurací, muzeí a galerií. Tohle všechno nezůstalo bez povšimnutí u populace odjinud. Jak se říká v naší zemičce: „Otevřel si hospodu a chodili mu tam lidi.“
náhodné pouliční vhledy
Můj vztah k Barceloně je jednoznačně kladný. Aby se nějaké město mohlo pochlubit mou opakovanou přízní, musí se v něm dobře jíst. A to je zde splněno bez výhrad.
barcelonská sousta
Stolování formou tapas mi velmi vyhovuje, dovoluje mi dopřát si více. A více je někdy více. Zdejší gastronomická scéna úžasně kombinuje tradiční katalánskou kuchyni s jídly typickými pro celé Španělsko, nalezla jsem tu moderní středomořské variace, trendující speciality i kreativní, experimentální krmi.
katalánský krém, fancy cukrařina
španělská klasika – pan con tomate, papričky padrón, papas bravas a sýr manchego
Obchody s delikatesami překypují domácí produkcí, proslulým jamónem, nejrůznějšími sýry, skleničkami s omáčkou romesco, ochucenými olivami a všemu potřebnému k přípravě paelly. Každý si přijde na své.
Sehnat kávu dle tzv. brněnského standardu tu také není problém.
Dalším důležitým důvodem, proč svět miluje Barcelonu, je samozřejmě počasí. Hojnost slunečných dní s příjemnými teplotami prakticky zaručuje, že tu sezona nikdy nekončí, naopak od podzimu do jara vábí obyvatele chladnějších končin na vlídné klima, ideální k poznávání památek i přírodních zajímavostí.
zrající citrusy, barcelonská parková zeleň a známá pláž Barceloneta
Pláž Barceloneta byla uměle vybudována teprve v roce 1992, při přípravách na letní olympiádu. Předtím bylo moře v této části města nepřístupné, nacházel se zde průmyslový přístav a skladiště. Písek byl přivezen ze Sahary.
Z architektonických pozoruhodností bych kromě Gaudího staveb, o kterých jsou veškeré možné informace k dohledání v jakémkoli průvodci, vyzdvihla překrásnou knihovnu Dipòsit de les Aigües v kampusu univerzity Pompeu Fabra.
Budova původně navržená jako vodojem vznikla v letech 1874–1880, aby zásobovala nedaleký park Ciutadella a fontány. Svému účelu nesloužila dlouho, po pouhých devíti letech byla její funkce nahrazena novým vodovodním systémem, prostory zůstaly prázdné nebo se využívaly jako sklady a archivy. Díky kvalitně odvedené práci však přežila více než sto let bez většího poškození a mohla být bez potíží adaptována na moderní chrám vědění.
Dipòsit de les Aigües
Další záležitostí přesně podle mého vkusu je pavilon od německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe, v Brně proslaveném svým autorstvím vily Tugendhat. Minimalistická stavbička pod kopcem Montjuïc se honosí ušlechtilými materiály jako zelený mramor, římský travertin nebo zlatavý onyx a určitě stojí za detailní prohlídku.
Barcelona Pavilion (German Pavilion)
Při procházkách je na co se dívat, ať už se ocitnete ve staré části města nebo v ikonických superblocích. Současné projekty se nebojí fúze nových budov a transformovaných továren, vznikají zelené zahrady i kulturní zóny.
Barcelona umí chytnout za srdce a potěší i mozek.
El Born Centre de Cultura i Memòria
El Born CCM pod střechou bývalé tržnice s elegantní konstrukcí typickou pro druhou polovinu 19. století propojuje současnou kulturu s historií místa a archeologickým nalezištěm pod ním. V bezprostředním okolí je hojnost designových obchodů, pekáren, bister a jiných atraktivních podniků.
las calles de Barca
Nejnavštěvovanějším barcelonským muzeem, kde je možné obdivovat umění, je bezpochyby Museu Picasso. Legendární tvůrce zde strávil své formativní roky a nyní je jeho dílu věnován komplex propojených gotických paláců. Působivou expozici tu má pochopitelně katalánský surrealista Joan Miró, rozsáhlé sbírky od románského období po secesi v monumentální budově s perfektním výhledem spravuje Museu Nacional d’Art de Catalunya, moderní a současné umění je k vidění v Museu d’Art Contemporani de Barcelona.
Pokud máte náladu na něco lehčího, doporučím Moco Museum Barcelona. Zdejší pobočka ve své nevelké expozici zprostředkovává originální zážitek pomocí digitálních technologií a vizuálních experimentů. Vystavují tu tvorbu Banksyho, Basquiata a Warhola nebo Yayoi Kusama.
MOCO Barcelona
Jean-Michel Basquiat
Banksy
Na závěr bych řekla, že z úspěchu Barcelony by se mnohá další města mohla poučit, aby se zájem cestovatelů rozšířil také k nim a rovnoměrněji se tak rozvrstvil po celém světě. Z jejího příkladu se můžeme inspirovat, jak vytvořit přitažlivé místo, které umí nadchnout a kam by se (skoro) každý chtěl podívat. V Barceloně byla i moje babička a to už je co říct.
Hasta luego!